Práce s různými jednotkami a mírami v Excelu

Příklad

Může se stát, že v Excelu potřebuji přepočítat určitou jednotku (metr, kalorii, atmosféru...) na jinou jednotku.

Návod

Takový problém mohu vyřešit tím, že si zjistím, jaký je mezi jednotkami poměr, a pronásobím čísla. Mohu to ale udělat i elegantněji - pomocí funkce CONVERT.
Funkce CONVERT má takovouto syntaxi:
 =CONVERT(číslo, které převádím; "jednotka, ze které převádím"; "jednotka, na kterou převádím")
Např. pokud bych chtěl převést 5 dní na vteřiny, vypadá zápis takto:
=CONVERT(5;"day";"sec")
Výsledkem je číslo 432 000
Pokud nevíte, které jednotky (a související zkratky) je možné použít, poslouží Vám následující tabulka. Kromě jednotek také obsahuje přepočty řádků (kilo, mega, piko...).

Hmotnost	Argument z nebo do
Gram	"g"
Slug	"sg"
Kilogram	"kg"
Libra (britský měrný systém)	"lbm"
U (jednotka atomové hmotnosti)	"u"
Unce (britský měrný systém)	"ozm"
Délka	Argument z nebo do
Metr	"m"
Míle	"mi"
Námořní míle	"Nmi"
Palec	"in"
Stopa	"ft"
Yard	"yd"
Angstrom	"ang"
Pica (1/72 in.)	"Pica"
Čas	Argument z nebo do
Rok	"yr"
Den	"day"
Hodina	"hr"
Minuta	"mn"
Sekunda	"sec"
Tlak	Argument z nebo do
Pascal	"Pa" (nebo "p")
Atmosféra	"atm" (nebo "at")
mm rtuťového sloupce	"mmHg"
Síla	Argument z nebo do
Newton	"N"
Dyne	"dyn" (nebo "dy")
Libra	"lbf"
Energie	Argument z nebo do
Joule	"J"
Erg	"e"
Termodynamická kalorie	"c"
Kalorie	"cal"
Elektron volt	"eV" (nebo "ev")
Koňské síly za hodinu	"HPh" (nebo "hh")
Watthodina	"Wh" (nebo "wh")
Foot-pound	"flb"
BTU	"BTU" (nebo "btu")
Výkon	Argument z nebo do
Koňská síla	"HP" (nebo "h")
Watt	"W" (nebo "w")
Magnetismus	Argument z nebo do
Tesla	"T"
Teplota	Argument z nebo do
Stupně Celsia	"C" (nebo "cel")
Stupně Fahrenheita	"F" (nebo "fah")
Stupně Kelvina	"K" (nebo "kel")
Objem kapaliny	Argument z nebo do
Lžička	"tsp"
Lžíce	"tbs"
Fluid ounce	"oz"
Šálek	"cup"
Pinta (USA)	"pt" (nebo "us_pt")
Pinta (VB)	"uk_pt"
Quart	"qt"
Galon	"gal"
Litr	"l" (nebo "lt")

Předpona	Násobek	Zkratka
exa	1E+18	"E"
peta	1E+15	"P"
tera	1E+12	"T"
giga	1000000000	G
mega	1000000	"M"
kilo	1000	"k"
hekto	100	"h"
deka	10	"e"
deci	0,1	"d"
centi	0,01	"c"
mili	0,001	"m"
mikro	0,000001	"u"
nano	0,000000001	"n"
piko	1E-12	"p"
femto	1E-15	"f"
atto	1E-18	"a"

První hádanka - simulace (rybička a žralok)

Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande! Otázka však je, jestli to platí i pro použití simulačních metod v Excelu.
Jestli vyřešíte tenhle problém, umíte opravdu dobře pracovat s Excelem.

Upozorňuji, že řešení může mít více variant - já uvedu řešení jen jedné z nich.
Úkol jde nepochybně řešit i pomocí maker, není to ale nutné.

Zadání

Máme bazén, který má 10 krát 10 metrů. Má i nějakou hloubku, ale tu zanedbáme. Do bazénu pustíme rybičku a žraloka, kteří se v něm budou pohybovat. Když se žralok potká s rybičkou, sežere jí. V takovém případě dáme do bazénu hned další rybičku.

Otázka je, kolik rybiček budeme muset do bazénu doplnit za 100 000 sekund? Jinými slovy, kolikrát se žralok s rybičkou potká?

Protože se v úkolu pracuje s náhodnými čísly, budou se řešení pokaždé trochu lišit. Neměla by se ale lišit řádově.

Platí, že:

Rybička i žralok se pohybují rychlostí jednoho metru za sekundu. Pohybují se (pro zjednodušení) v pravých úhlech - tedy doleva, doprava, dopředu, dozadu.

Rybička i žralok se pohybují naprosto náhodně. V jednom směru se mohou pohnout doleva, doprava nebo zůstat na místě (se stejnou pravděpodobností všech tří pohybů) a současně se mohou v druhém směru pohnout dopředu, dozadu nebo zůstat na místě (se stejnou pravděpodobností všech pohybů). Takže např. ze souřadnic (0,0) se mohou pohnout na (-1,1), (-1,0), (0,1) atd., ale nemohou se pohnout na (0,-2).

Kdyby se chtěla rybička nebo žralok dostat za hranici bazénu, zůstane na místě a v příští sekundě se bude rozhodovat znova. Jsou tedy možné pouze pohyby, které nevedou za hranici bazénu.

Tak hodně štěstí při řešení.
Další hádanky si můžete vyzkoušet tady.

ROMAN - římská čísla v Excelu

Příklad

Potřebuji převést arabské (normální) číslo na římské. OK, přiznávám že je to trochu pseudoproblém, ale překvapilo mě že něco takového existuje, tak se chci o tuto informaci podělit :)

Návod

Prostě použiji funkci ROMAN. Jejím parametrem je arabské číslo, které chci převést na římské, a dále (nepovinně) formát římského čísla.
Např. z čísla 3852 dostanu s použitím funkce
=ROMAN(3852)
číslo

MMMDCCCLII

EDATE - přičítání měsíců

Příklad

Potřebuji k určitému datu (např. 3.3.2012) přičíst (nebo od něj odečíst) určitý počet měsíců.

Návod

Samozřejmě to nemohu udělat tak, že bych k datu přidal 30, 60, 90... protože obvykle dopředu nevím, kolik  budou měsíce mít dní.
Mohl bych postupovat tak, že pomocí několika funkcí oddělím z data měsíce, přičtu nebo odečtu k nim počet měsíců a zase "slepím" dohromady.
Mnohem elegantnější je ale použít funkci EDATE. Ta má pouze dva parametry - datum a počet přičtených měsíců.
Je-li v buňce A1 datum, ke kterému chci přičíst dva měsíce, vypadá vzorec takto:
=EDATE(A1;2)
Nezapomeňte ovšem, že výsledek nemusí být ve formátu data, a může být nutné jej na formát data převést.

Porovnání dvou tabulek

Příklad

Mám dva sloupečky s hodnotami. Potřebuji zjistit, které hodnoty v první tabulce chybí v tabulce druhé. Např. v první tabulce mám seznam zákazníků, ve druhé pak seznam zákazníků, kterým jsem poslal vánoční přání. A potřebuji zjistit, kterým zákazníkům jsem přáníčko neposlal.
V následující tabulce potřebuji identifikovat Beátu a Danu.

Návod

Použijeme kombinaci funkcí SVYHLEDAT (VLOOKUP), KDYŽ (IF) a JE.CHYBHODN (ISERROR).
Zápis funkce pak může vypadat takto:
=KDYŽ(JE.CHYBHODN(SVYHLEDAT(A2;$D$2:$D$6;1;0));"V druhé tabulce není";"")
Celé to pak vypadá takto:

Maticové vzorce

Příklad

Potřebuji mít na výstupu výpočtu v Excelu více buněk. Např. v tomto příkladu potřebuji odečíst slevy od původních cen. (Ano, šlo by to udělat i tak, že bych v prvním řádku spočetl rozdíl a pak jej roztáhl - v tomto článku si ale chceme ukázat trochu jiný postup.)
 

Návod

Použiji tzv. maticový vzorec. Zatímco v běžném vzorci mohu mít několik vstupů (buněk, na které se vzorec odkazuje), ale vždy jen jeden výstup (protože zapisuji do jedné buňky), tak v případě maticového vzorce mám i na výstupu buněk libovolné množství.

• Označím buňky C1 až C4.
• Začnu psát vzorec - tedy v označených buňkách napíšu "=", pak označím A1 až A4, napíšu "-" a označím B2 až B4. Měl bych vidět toto:

Teď zmáčknu Ctrl + Shift + Enter. Tím se mi z běžného vzorce vytvoří maticový a ten se objeví ve všech označených buňkách.
{=A2:A4-B2:B4}
Od běžného vzorečku se maticový vzorec odlišuje v tom, že:

• Je ohraničený složenými závorkami, které jsou ale vidět pouze v řádku vzorců
• Je ve všech buňkách oblasti s výsledky stejný

Takto vypadá výsledek:

Funkce DENTÝDNE / WEEKDAY

Příklad

Potřebuji zjistit, na který den připadá určité datum.

Návod

Použiji funkci DENTÝDNE / WEEKDAY

Je-li v buňce A1 určité datum, pak zápis funkce vypadá takto:

=DENTÝDNE(A1;2)

Ta dvojka určuje, jak se dny číslují. Pro běžné české číslování, kdy pondělí = 1 a neděle = 7 je to dvojka, pokud neděle = 1 a sobota = 7 tak je to jednička.

Výstupem funkce DENTÝDNE je číslo - ne název dne. Pokud bych chtěl název dne (např. místo dvojky úterý), připravím si tabulku dní s jejich čísly a zkombinuji funkci DENTÝDNE s funkcí SVYHLEDAT / VLOOKUP.